Role CO2 při hromadných vymíráních Země

Martin Kuchař
25. 10. 2025
Minut čtení: 4

Aktualizováno: 10. 11. 2025

1. Ordovicko-silurské (~443 mil. let)

Směr změny CO₂: 📉 prudký pokles
Změna teploty: ochlazení o 5 až 6 °C
Doba změny: 0,5-1 mil let
Příčina: intenzivní zvětrávání silikátových hornin na nově vzniklém superkontinentu Gondwana → CO₂ se vázal do karbonátů.
Důsledek: snížení skleníkového efektu → globální ochlazení a zalednění, pokles mořské hladiny → kolaps mnoha mořských ekosystémů.
Odhad vyhynulých druhů: 85 % mořských druhů

Na obrázku: ortoci (pravěcí hlavonožci) a trilobiti. Tito mořští predátoři a všežravci byli vrcholem tehdejší potravní pyramidy.

Ortoci – až několik metrů dlouzí, s tvrdou rovnou schránkou, ovládali mělká moře jako hlavní predátoři.
Trilobiti – velmi rozšíření, přizpůsobiví, v různých ekologických nikách.→ Symbolizují mořskou dominanci bez obratlovců, kdy oceán byl středem života.

2. Devonské (~372–359 mil. let)

Směr změny CO₂: 📉 dlouhodobý pokles
Změna teploty: ochlazení o 4 až 5 °C
Doba změny: 2-3 mil let (více fází)
Příčina: rozmach cévnatých rostlin na souši → fotosyntéza a tvorba půdy zvýšily pohlcování CO₂ a uložení uhlíku v sedimentech.
Důsledek: snížení teploty, kolísání klimatu, a rozšíření anoxických (bez kyslíku) zón v oceánech → hromadné vymírání mořských organismů.
Odhad vyhynulých druhů: 75 % mořských druhů

Na obrázku: Dunkleosteus (pancéřnatá ryba) - vrcholný predátor „věku ryb“.

Silné čelisti, pancíř místo šupin, velikost až 10 metrů.
Měl obrovský kousací tlak – téměř srovnatelný s dnešním krokodýlem.→ Představuje první vrchol obratlovců – ryby jako vládci moří, zatímco rostliny začaly měnit atmosféru.

3. Permsko-triasové („Velké vymírání“) (~252 mil. let)

Směr změny CO₂: 📈 extrémní nárůst
Změna teploty: oteplení o 8 až 10 °C
Doba změny: 50tis - 200tis let
Příčina: masivní vulkanismus Sibiřských trapů – obrovské množství sopečných plynů (CO₂, CH₄) → navíc rozklad uhelných ložisek zvýšil obsah CO₂ a metanu.
Důsledek: okyselení oceánů, kolaps mořské cirkulace → největší známé vymírání v dějinách Země.
Odhad vyhynulých druhů: 90–96 % mořských, 70 % suchozemských druhů, největší katastrofa v dějinách – ekosystémy se obnovovaly více než 5 mil. let

Na obrázku: Predátor vrcholící éry synapsidů – „plazů savčího typu“.

Měl výraznou hřbetní plachtu a byl dominantním suchozemským lovcem.
Jeho skupina byla předchůdcem savců.→ Zastupuje přechodné období mezi „světem plazů“ a budoucími savci – krátce před největším vymíráním.

4. Trias-jurské (~201 mil. let)

Směr změny CO₂: 📈 výrazný nárůst
Změna teploty: oteplení o 4 až 6 °C
Doba změny: 10tis - stovky tisíc let
Příčina: sopečná činnost při rozpadu Pangey (Central Atlantic Magmatic Province) → uvolnění obrovských objemů CO₂.
Důsledek: zvýšení teploty, okyselení oceánů, změny mořských proudů → zánik mnoha suchozemských a mořských skupin, vznik prostoru pro rozvoj dinosaurů.
Odhad vyhynulých druhů: 70 - 75% mořských druhů

Na obrázku: ranní draví dinosauři (např. Coelophysis, Dilophosaurus) - po kolapsu předchozích ekosystémů se dinosauři rychle stali dominantní skupinou.

Lehké, rychlé, efektivní – kombinace rychlosti a inteligence.
Využili ekologický prostor po vymření konkurentů.→ Symbolizují zrod nové éry – „věk dinosaurů“.

5. Křídovo-paleogenní (K–Pg) (~66 mil. let)

Směr změny CO₂: 📈 krátkodobý nárůst → 📉 následný pokles (v tomto případě CO2 není hlavním hybatelem změn teplot, ale tím je prach v atmosféře)
Změna teploty: ochlazení 8°C krátkodobě, pak oteplení o 3°C
Doba změny: týdny až století
Příčina:
- Asteroidový dopad → požáry, oxidace organické hmoty → prudký nárůst CO₂.
- Dekánské trapy → další vulkanické emise.
- Poté: prach v atmosféře → ochlazení („impaktní zima“) a zánik fotosyntézy, později CO₂ pomohl k pomalému oteplení.
Důsledek: nejprve prudké ochlazení, pak postupné oteplování → ekologický kolaps, vyhynutí dinosaurů (kromě ptáků).
Odhad vyhynulých druhů: 75 % druhů

Na obrázku: : Tyrannosaurus rex - vrcholný suchozemský predátor poslední dinosauří éry.
- Inteligentní, s mimořádně silným stiskem čelistí, výborný čich.
- Jeho éra skončila katastrofou (asteroid + sopečná aktivita).→ Ztělesňuje kulminaci evoluce dinosaurů – před nástupem savců.

6. Současné (antropocénní, dnes)

Směr změny CO₂: 📈 nejrychlejší nárůst v historii
Změna teploty: oteplení o 1,3°C zatím
Doba změny: 170 let
Příčina: lidská činnost – spalování fosilních paliv, odlesňování, zemědělství.
Důsledek: rychlé globální oteplování, acidifikace oceánů, destabilizace klimatu → ztráta biodiverzity, probíhající „šesté vymírání“.
Odhad vyhynulých druhů: tempo vymírání je až 1000× vyšší než přirozené

Na obrázku: člověk (Homo sapiens) - Jediný druh, který zásadně mění planetární klima, ekosystémy a geologii.

Technologie, průmysl, zemědělství – doslova přetváříme biosféru.
Naše „moc“ má dvojí tvář: rozvoj i destrukci.→ Symbolizujeme první inteligentní druh, který ovládá Zemi, ale zároveň spouští nové vymírání.

Závěrečné shrnutí Biologický původ vymírání

K vymírání docházelo, když život sám změní planetu natolik, že narušilo své prostředí. To se stalo například v ordoviku a devonu, kdy rozmach rostlin snížil CO₂, ochladil planetu a způsobil zalednění a nedostatek kyslíku v oceánech. Dnes se děje totéž u zvyšování CO₂, ale vinou člověka – biotického druhu, který ovládá / narušuje uhlíkový cyklus.

Sopečný původ vymírání

Masivní vulkanismus uvolnil do atmosféry obrovské množství CO₂ a metanu, způsobil globální oteplení, okyselení oceánů a rozpad ekosystémů. Typicky při permsko–triasovém a trias–jurském vymírání, kdy sopečné provincie (např. Sibiřské trapy) změnily klima celé planety.

Jiné příčiny (impakt, kombinace)

Někdy za vymírání může katastrofický vnější zásah – třeba dopad asteroidu na konci křídy, který způsobil „impaktní zimu“ a následné oteplení.

V minulosti trvaly velké klimatické změny desetitisíce až miliony let – ekosystémy měly čas se přizpůsobovat.

Dnes probíhá srovnatelná změna teploty během dvou lidských životů – což je pro Zemi časový záblesk.
Evoluce, která běžně reaguje v milionech let, dnes nestíhá reagovat vůbec. Proto se mluví o „šestém masovém vymírání“, které jsme spustili my.
Život na planetě Zemi bude vzkvétat při mnohem vyšším i nižším obsahu CO2, ovšem meziobdobí bude plné vymírání druhů, člověka nevyjímaje

Změna poměrů CO2 v atmosféře vždy měnila teplotu na Zemi a měla tak vliv na evoluci nebo vymírání druhů, v dnešní době není jiný zásadní producent CO2 než je člověk. Jen ten přidává miliony let uložený uhlík do současného koloběhu. Část se opět uloží, ale už s následky (okyselování moří), část se už uložit nedokáže (je ho moc) = oteplování.

Další zdroje: